Články

Naháňka se slíděním

40 dní se smečkou

Chovatelé psů mají v dnešní době docela slušný problém v tom, co si vlastně za psíka pořídit. Velké plemeno v honitbě, kde není drobná, je docela problém držet a to hlavně co se výcviku jedná. Zkušený psář si poradí,ale začátečník je na tom hůř.Ovšem podle zákona i tento pes je nutný pro chod MS. Tedy je držen pes, který mnohdy nemá v dané honitbě ani využití.

Ano,jde nahradit třeba křepelákem, což je dnes podle mě univerzální pes.Plně nahradí psa velkého,je to dobrý vodař,dohledávky a dosledy dělá s chutí,má volný hlas,tedy při nahánění se o něm ví a černá zvěř mu také nedělá problém.Poloviční psík od velkého,a tudíž i menší náklady.

Někdo má raději jezevčíka, někdo teriéra, jinému se líbí plemeno velké, ale ve všech případech se jedná o PSÁŘE! Jisté je, že pokud psa drží na práci a je to slušný chovatel, nemůže nikdy na psech zbohatnout. Jedno však může jistě a to je, vážit si svého čtyřnohého kamaráda a hlavně si vážit sám sebe.

Než se doberu toho, o čem chci napsat musím zmínit to, že ne všichni vůdci psů mají ve svém MS na růžích ustláno a ne všude mají dobré podmínky pro výcvik svého svěřence.

Že je ještě mnoho MS, které psáře přehlíží, neplatí jim ani základní příplatek na krmení, nemluvě o nějaké kompenzaci za zakoupení štěněte.To vše a mnoho jiných nechvalných aspektů odrazuje začínající myslivce a vlastně i začínající kynology. Je to smůla především pro MS ale bohužel i pro nás všechny.

Já držím alpskou braku jezevčíkovitou –tedy honiče. Kdo ví co je honič,tak i ví, že v honitbě, která má na necelých 1300 ha s celkovou rozlohou 400ha lesa je to trochu problém.

Ano, tento houževnatý a vytrvalý psík dokáže sám 400ha „vyčistit za dvě hodinky“.

Je tedy jasné, že od února, kdy končí slušní myslivci naháňky na černou do prohánění kukuřic je psík držen velice zkrátka. Kromě vyhánění zvěře při sečení luk či jetele a podobně nemá tento psík možnost lovu. Těšíme se vždy na první pozvání na společný lov a pak už to jede jako na drátku. Plný zápisník akcí až do konce roku .

Parta kamarádů dá dohromady svou smečku a je dílem času, kdy si všimnou ti, co pořádají naháňky na černou a vysokou, že to již bez dobrých psářů a jejich svěřenců prostě nejde.

Ty tam jsou doby, že se stačilo jen rozkašlat u leče a černá již odcházela. Dnes je již podstatně těžší černou zvednout a důkladně rozdělit, aby šla na všechny strany. Nechává se přejít, dokáže se i náležitě bránit, zkrátka je rovnocenný partner.

Mnoho MS a majitelů honiteb pořádá poplatkové naháňky ať na vysokou, tak hlavně na černou zvěř. Jsou to naháňky klasické, anebo již daleko osvědčenější naháňky se slíděním.

Ovšem na ty je potřeba hodně psů, a to psů s dobrou orientací, ostrostí a zkušeností.

Nutné je poznamenat, že zkušenost by měla být i u člověka, který tuto naháňku pořádá a také nesmí chybět lidem, co vedou v leči křídla a vůdce psů.

Se svou smečkou jsem v loňském roce prošel 40 loveckých akcí, na kterých nebyla nouze i o výřady kolem 100 kusů zvěře. S partou, se kterou jezdím a dal jsem ji dohromady jsme projeli stovky km. Poznali jsme mnoho dobrých lidí, ale i negativní poznatky nezůstaly rozhodně pozadu. A o tom všem vám chci napsat a seznámit Vás s běžným dnem vůdce psa.

Dát dohromady dobrou partu lidí je dnes umění, ale měl jsem štěstí a všichni kluci jsou vděčni za možnost, jakou jsem jim dal. Prošli jsme mnoho naháněk ať už hodně náročných či méně. Poznali jsme práci jiných smeček, ale hlavně méně zkušený psíci jsou dnes docela slušní, no a ti staří harcovníci se jen ve své práci utvrzují. Dal jsem a dávám šanci všem psům

a hlavně těm na něž se klub vykašlal a raději bere své kamarády byť s jiným plemenem, ale přesto pod hlavičkou klubu. Za peníze v Praze dům!!

Po některých naháňkách kde jsme pracovali jsme se dozvěděli v místním restaurantu, že je zajímavé, jak byla dnes černá pěkně rozražena. To pak rádi slyšíme. To značí dobrou práci našich psů. Někde si ovšem dobré práce psovodů a jejich svěřenců vůbec neváží, nedokážou ani poděkovat. Počkat na psíka, který hnal černou, anebo u ní někde hlásí, to je v některých MS nepředstavitelná překážka. Myslivecké tradice také nejsou dodržovány všude, ale hlavně si pletou skoro všude Honce a Vůdce Honiče. Posílat vůdce do houštinky, ve které již dávno před tím byl jeho pes, je doména vedoucích honců. Tam se nikdy už nevrátíme. Je doba kdy si můžeme již akce vybírat.

Další nešvar je to, že si někteří honci, ale i psovodi pletou leč s loveckým místem. Ohrožují nás svoji střelbou a ohrožují i naše svěřence. Dostřelovat černou, u které hlásí pes, to je další nešvar. Kdejaký taky lovec se hrne dostřelit kus. To, že nesmí opustit stanoviště, že tuhle situaci si řeší vůdce honiče anebo po domluvě jeho kolega, to zřejmě nevědí. Je to vinou vedoucích honů, naháněk.

Najezdíme spoustu kilometrů, ale děláme to pro svoje svěřence. Nemůžeme počítat náklady, je to náš koníček. Ale je třeba si uvědomit, že bez nás to už skoro nikde nejde. Pozvat si vůdce honičů na dobře placenou naháňku, a pak si od nich vybrat 150 Kč na svačinu, to je nestoudnost a sprostota. Stalo se nám to v honitbě na Bechyňsku- honitba Černišovice. Někdo zaplatil, někdo odjel. Dělat jim tam poskoka a ještě si platit na svačinu?? Nemají psy, ale poplatkovou naháňku pořádají. Škoda, že se občas neprovede kontrola psů před lovem. Ještě se hospodář divil, když pak vůdci odjeli. Při placených naháňkách se běžně bere na psa 500Kč. Tak ta svačina je asi sranda. Pokud Vám psa zraní černá a nebo dokonce pes zranění podlehne, nedostanete nic. Nikdo se ani nezeptá co se stalo, anebo kolik stálo ošetření. V kapse mají třeba padesát tisíc od lovců, ovšem není to všude, řeknem si to a pak tam už nejedeme.

Nemáme jen špatné zkušenosti. Dobrých je více. Pomalu se naučí v první řadě poděkovat honcům a psovodům, poděkovat za dosled, postarat se o ošetření psa, zkrátka si psovodů vážit. Tam kde se pořádají naháňky se slíděním jedeme nejraději. Vše je perfektně promyšleno, do každého oddělení dostaneme člověka znalého terénu a pak je to již jen na našich svěřencích. Po celé republice se pořádají přednášky o vedení lovu, o bezpečnosti při střelbě, o ochranných pomůckách pro psy, veterináři nám vysvětlují jak se chovat při poranění psa. U nás druhý rok na farmě Helena v Brandlíně pořádáme Sraz Vůdců Honičů. O co se jedná se můžete podívat na internetové televizi VideaPro.cz. Loňské Setkání Vůdců Honičů a letošní Sraz Vůdců Honičů je tam v několika dílech. Snažíme se zvát hlavně myslivecké hospodáře, neboť si myslíme, že tam je všeho prvopočátek. Pokud se hospodář zasekne a bude pořádat naháňky po svém, tak to bude mít nejpravděpodobněji negativní dopad na srnčí zvěř a efekt na snížení černé- žádný. Jak jsem již zmiňoval -pryč je ta doba, kdy stačilo před lečí zakašlat a černá šla. To je nenávratně pryč!! Mnohdy je honec přejde a s tím, že je tam mrtvo, se leč opouští. Dobrý pes a vlastně dobrý honič nemůže černou nechat v leči bez povšimnutí.

Zmiňoval jsem, že Vám ukážu jak vypadá jeden den vůdce honiče.

Po příjezdu pokud ovšem před naháňkou nemáme nocleh se nahlásíme vedoucímu lovu. Dohodneme se na způsobu naháňky, ve většině případů dostaneme mapy, dohodneme zda chtějí zvěř v leči ošetřit a vytáhnout anebo to nechají na personálu, čas a konec lovu a kdo a jak a odkud začne. Lov trvá cca dvě až tři hodiny a při lovu naháňka se slíděním je výřad kolem sto kusů černé zvěře. V průběhu lovu se neustále kontaktujeme, to z důvodu

bezpečnosti-tedy dodržení řady. Sledujeme práci svěřenců. Pokud psi drží černou, což je zcela běžné a černá je postřelená, ukončujeme její trápení. Po ukončení, které je dané časem nám volá vedoucí lovu zda můžeme jít na dosled. Ve většině případů máme připravené na dosled jiné psy, neboť po třech hodinách je dobrý honič natolik rozdováděný, že na dobrý dosled je docela nevhodný. Zkrátka nedrží stopu a není to ono. Jasně, kratší dosled s dobře pobarvenou zvládnou, ale například běh a nebo jiné méně ranivé postřelení je horší. Ve většině případů lovec řádně postřel označí, neboť naháňkový posídek má číslo a podle mapek jen hlásí polohu. Slavnostní výřad, před ním bohaté občerstvení, trubači.Úplně na závěr se ptá vedoucí lovu na poranění psů a vše finančně srovná. Ještě po týdnu pak volá a ptá se na zdravotní stav našich svěřenců. Ve většině případů ještě večer odjíždíme na další naháňku. V týdnu máme také čtyři. Pak je dobré mít více psů, aby se dali měnit.Co na závěr???

Těšíme se na další lovy,na další setkání v honitbách kde si psovodů váží a na kamarády, se kterými se setkáváme jen na našich lovech.

Horidóóóó

Konvalina Pavel

Vydařená naháňka v MS Želivka –Kožlí.

Uběhl rok od naháňky u kamaráda Rudolfa, kde mi těžký kňour zranil fenu a jen díky jeho rychlosti a pohotovosti byla fena zachráněna.Vše se mi znovu a znovu přehrávalo před očima a já vzpomínal na průběh celého dne.Dvě ohromné leče, kde o černou nebyla nouze se v rychlosti prošli a mnoho kusů černé zůstalo v neprostupných houštinách.Vše bylo přesně načasované,čas tlačil.Svačina,zavádění,případný dosled,přejetí na druhou leč,to vše mělo za následek malý výřad.Leče, které jsme procházeli byly přímo předurčeny pro práci honičů.Tam by měli být KZH či jen HZ. Těžký terén,neprostupnost leče,členitost a naopak dobrý přehled rozhodčích-zkrátka něco „echt golt“.Po příjezdu od veterináře jsem chvilku poseděl a nedalo mi, abych neudělal Rudovi přátelskou nabídku.Kamaráde,dej mi důvěru a nech jednu leč na příští rok jako celodenní a v naší režii. Já vezmu partu kamarádů , dobré psy a pokusíme se Vám černou zvěř nejen rozrazit, ale i vyhnat na střelce.Vrátím se sem,posedíme,pohovoříme a hlavně se dohodneme na postupu.Určitě budu vyžadovat dva obětavce od Vás, co chodí v leči a je na ně spolehnutí. Jména víš. Jinak nechci nikoho,bude nás dost, dokážeme se postarat o sebe a hlavně držíme řadu. Pokud se dohodneme-co najdeme ulovené v leči ošetříme a stáhneme k cestě. Je na tobě zda máš zájem a nebo ne.Jen dej včas vědět,protože termíny naháněk si začínám evidovat na Setkání Vůdců Honičů na farmě Helena v Brandlíně na které tě samozřejmě zvu.Takhle nějak se celá záležitost odehrála .Věděl jsem že to bude Rudovi vrtat hlavou, ale také jsem věděl že dělá mysliveckého hospodáře a 55 členů MS není žádná sranda kočírovat a natož přesvědčit o něčem novém,moderním což v mnoha MS naháňka se slíděním je.

Uběhlo mnoho vody a začali se hlásit kamarádi na Sraz.Sakra,co ten Ruda.Telefon a Ruda spustil.Pavle,chlape,říkal jsem jim tvůj návrh,jsou dost nedůvěřivý,hlavně ti starší ale rádi by to zkusili.Nevěří však že za to nebudete nic chtít.Po ujištění že jde o přátelskou službu jsme si plácli.Datum byl stano-24.11.2012.Sraz restaurace Hněvkovice v 8hod.Zapsat do notesu a hlavně navštívit Rudolfa a podívat se na leč která nám bude svěřena.A zase uběhlo mnoho vody a najednou se blížila akce Kožlí.Čas na návštěvu nebyl , nebo jsme to spíš trochu podcenili,tak tedy o hodinu dříve a podívat se na celou leč z místa kde je celá jako na dlani.Vše šlo hladce,uděláme to ze třech míst.Středem půjde nejvíce vůdců,a menší navazující houšťáky zvládne méně honičů.Po ranním občerstvení a to vydatném jsme vyšli za restauraci na zahájení.Trubači celou akci odstartovali,nezbytné přivítání a hlavně pokyny pro střelce.Počítejte s tím, že budete stát déle než je obvyklé a ještě 30 minut po ukončení,neboť černá je v pohybu.Přiznám se že jsem měl trochu nahnáno,ale ne kvůli sobě,ale kvůli Rudovi.Nesmělo to nevyjít!!!

Nezbytné rozdělení a pak už jen čekat na pokyn mysliveckého hospodáře.Hotovóóóó .Tedy jdem.Po vypuštění smečky a pár ušlých metrech je slyšet hlášení psů.Neprostupný terén plný ostružin,maliní byl strašný.Proč já nedržím ohaře……

Hraní psů se ozývalo ze všech stran a padaly rány.Stát,čekáme na psy.Jdémé,pravá stát a stále dokola.Ukočírovat vůdce honičů v nepřehledné leči není nic jednoduchého.Ovšem sehraná parta dokáže divy.Pomalu se blížíme do půlky leče.Jeden méně zkušený kopov utržil lehčí ranku na zadní běh.Hospodář a zároveň rychlá pomoc okamžitě reagoval a už se valilo za veterinářem.Pak kopov druhý a to bylo horší.Krk a tepna.Jirka a Láďa psovi rukou ucpali ránu, Láďa vytáhl nezbytnou lekárničku, obvázali a opět rychlá spojka.Dlouhé čekání a pak telefon-žije.Později mi Rudolf vyprávěl že viděl jak se na cestu vyhoupl právě onen těžce zraněný kopov a zůstal stát.Nemohl dále.Uadl.Postavil se a znovu upadl.Zvednutou hlavu

směrem ke mě a snažil se mi říct že končí,už nevyžene žádného divočáka,chlapy-já už vám nepomůžu.Měl jsem slzy v očích-bylo to smutné.Ten pes odevzdal maximum.Klucí z Vaši smečky mu zachránili život.Rudo dík,i tvoje pomoc mu zachránila život.Šlo o minuty. .Dnes již znovu pracuje a že by byl opatrnější???Ale kde.Je to kopov!!

Po projití druhé půlky nádherného Paseckého údolí jsme se sešli u splavu na řece Sázava který nese jméno Chřenovský a vyndali výbornou klobásu a pečivo.To nám při zahájení šoupl každému do kapsy předseda a hospodář MS.Něco se snědlo a vypilo-to nás zase zásobila Jarka naše vrchní zásobovačka přes obžerství.Krátká porada a jdeme hoblovat.Černá i přes veškerou snahu zůstala v Paseckém údolí.Šlo to ráz na ráz.Rozdělení,většinou to zůstalo po staru a tak každý věděl co má dělat.Tak to mám rád.Pracovat s partou zkušených vůdců kteří vědí jak se mají chovat,nic neošidí ,to se pak se nemusím stydět nabídnout někam naše služby.

Měli jsme toho už docela dost.Stehna doslova roztrhané od ostružin, ruce do krve,v obličeji šrámy

a tak když jsme došli každý na konec svého oddělení slyšeli jsme rádi HOTOVÓÓÓ.

Počkat na pejsky a nebo popřípadě pro ně dojet někam odkud nám bylo voláno že je u kusu,dohodnout se s hospodářem zda bude chtít dosled,určit místa kde jsme našli ulovený kus aby mohla tzv. motospojka zvěř naložit a nebo stáhnout ulovený kus k odvoznímu místu.Je mnoho věcí které se na dobře organizované naháňce musí udělat.Ale pokud to mají chlapci z tamního MS v ruce-je to radost.A jim se to tentokrát povedlo.

Návrat k výřadu byl pak už jen dílem okamžiku.Prohlédnout psy,dát jim napít a šup do restaurace.Na výřad jsme šli již osvěženi samozřejmě výtečnou kofolou.Bylo uloveno osmnáct divočáků,dvě lišky a jedna kuna.Trubači,proslov a slova díků především naši lovecké smečce, předání úlomků-zkrátka nádherná atmosféra.

Bylo nám tam krásně.Na cestu jsme dostali kus černé a pomalu se rozjížděli domů.

Co říct na závěr?Snad jen to, že tam kde to jde je lepší pokusit se spojit s někým kdo má již s naháňkou se slíděním zkušenost , nebát se jí zkusit ve Vašich podmínkách.Je to lov moderní s vynaložením lovcovy daleko větší trpělivosti, pozornosti ale s větší možnosti ulovit šetrně větší počet kusů černé zvěře.Daleko větší je možnost ulovit i zvěř škodící myslivosti a v neposlední řadě i zvěře vysoké.Ulovit na loveckém posídku během třech hodin také třeba 7 kusů černé není až tak nemožné a ani výřady s počtem od dvaceti až po sto kusů není také zdaleka problém.

Doba jde dopředu a je třeba zkusit nové metody lovu. Loveckých smeček je v republice několik. Nebojte se je využít a s jejich pomocí snižovat stavy černé zvěře.

Do Paseckého údolí se jistě vrátíme. Tamní příroda,náročná ale přesto naprosto nádherná leč,přátelé ,to vše je pro nás magnet který nás znovu pokud nás budou potřebovat potáhne do tamního kraje v němž hospodaří bezvadná parta myslivců

HORIDÓÓÓ

                                                                                                                                                                    Konvalina Pavel

                                                                                                                                                                    vedoucí Táborské smečky

                                                                                                                                                                    www.taborska-smecka.webnode.cz